Von Trierův styl je pro jeho práci velmi charakteristický. Nesnaží se nás uchvacovat velkolepými kamerovými záběry, dechberoucími zvláštními efekty nebo náladovou hudbou. Syrová kamera, kterou jsou jeho díla nasnímána, zlikviduje bariéry mezi herci a divákem. Jsme součástí dění a máme k postavám tak blízko, že cítíme jejich strach, a tam, kde lze jen těžko odhadovat jejich myšlenky, dostáváme prostor k získání vlastního odhadu, k němuž nám von Trier dodává přesné indicie. Žádné hudební podbarvení není k vycítění atmosféry vůbec třeba. Scény jsou tak sugestivní a čitelné, že každý, kdo má aspoň trochu inteligence, je schopen udělat si jasnou představu o emocích jednotlivých postaviček, předvádějících před kamerou neskutečnou podívanou.

Co chvíli si říkám To není možné, jak je schopen někdo něčeho takového!

Pravda, na jeho pojetí filmařiny je třeba nejprve si zvyknout. Například dokonalý snímek Dogville se celý odehrává na ploše podobné divadelnímu jevišti, na kterém jsou domy a veškeré prostředí nakresleny křídou na zemi. Za pár minutek však von Trier přesvědčí, že realistické kulisy jen stojí v cestě vyprávěnému příběhu. Fantazie běží na plné obrátky, variace emocí bouří tělem a my, kteří tento božský koncert sledujeme, se bavíme tak, jak u filmů není nejmenším zvykem.

Lars von Trier je pro mě opravdová filmová ikona. Povyšuje toto umění na skutečnou rozkoš.

Na území naší republiky lze sehnat DVD Cesty do fantazie ve dvou verzích. První z nich lze nazvat ?oficiální? a pravděpodobně s ní bude spokojen každý divák, nekladoucí na způsob prezentace filmu zvláštní nároky. Pro nás ?animáky? má však jednu neodpustitelnou vadu – neobsahuje původní japonskou zvukovou stopu, ale pouze český a anglický dabing. Proto nás bude zajímat druhá verze, která původně vyšla pod hlavičkou časopisu Hype Magazine, v níž už náš vytoužený japonský zvuk je. Před koupí DVD se přesvědčte, že kupujete právě tuto verzi, protože se může stát, že budete z koupě poněkud zklamáni.

Zasunout disk a zmáčknout play
========================

Provedení disku
—————

K authoringu nemám žádné výhrady. Před spuštěním neotravují upoutávky na jiné filmy a po pár upozorněních se dostaneme do hlavní nabídky. Animace přechodů mezi obrazovkami nabídky jsou velmi decentní, a tak je pohyb po menu velmi svižný. Rovněž odezva je slušná a výběr položek v rámci obrazovky je záležitostí zlomků vteřin.

Zvuk
—–

Zvuk je jednoznačnou předností tohoto DVD. Vybrat si můžeme z českého nebo slovenského dabingu, DD 5.1 japonsky a fajnšmekry potěší přítomnost japonské zvukové stopy ve formátu 5.1 DTS. Zde Cesta do fantazie obstála na jedničku.

Obraz
—–

Bohužel stejně oslavně jako o zvuku už nemůžeme mluvit o obraze. Trpí totiž dvěma neduhy: a) obraz není při táhlých pohybech kamery plynulý a v pravidelných časových intervalech se cuká b) trpí špatně vyřešeným prokládáním, což se projevuje na vodorovně se pohybujících předmětech, jejichž kontury se rozpadávají na liché a sudé řádky. Při přehrávání na PC lze problém s prokládáním vyřešit aktivací de-interlace filtru. Naštěstí tyto vady na kráse neubírají nic na filmovém zážitku. Obraz je uložen v širokoúhlém formátu 16:9 a nedílnou součástí jsou české a slovenské titulky.

Bonusy
——-

Nabídka bonusů je poměrně střídmá, avšak dokument popisující vznik Cesty do fantazie toto plně vynahrazuje. Film o filmu se zachycuje jednotlivé fáze vzniku filmu od prvotních nákresů až po nahrávání hlasů, zvuků a hudby. Vše je navíc doplněno autentickými záběry ze studia a rozhovory s režisérem Mijazakim. Dalšími přídavky ?do počtu? jsou zde různé verze upoutávek do televize a kin.

Závěr
—–

Až na výtky k obrazu nenacházím na DVD Cesta do fantazie žádných větších nedostatků, proto tvrdím, že nákupem neprohloupíte a naplno si vychutnáte krásy filmu doma v obýváku.

Tom Stall vlastní malu restauraci, má šťastnou rodinu a žije si svůj „americký sen“. Co se však stane, když do jeho podniku vtrhnou dva blázni s bouchačkami? Tom se vzepře roli utlačované oběti a s grácií profesionálního zabijáka oba zlikviduje. Pár dní po tom, co se objeví v televizi a novinách jako národní hrdina, jej navštíví nebezpečně vyhlížející kravaťáci a přesvědčují ho o tom, že ve skutečnosti není Tom Stall, ale někdo úplně jiný.

Přestože představitel hlavní postavy Viggo Mortensen mě herecky vůbec nepřesvědčil, díky vybroušenému scénáři jsem celý snímek shlédl s chutí od začátku až do konce. Jedinou velkou výhradu mám k překladu názvu A History of Violence. Namísto použitého Dějiny násilí bych se přiklonil k verzi Násilná minulost. Ale to už se samotného filmu přece vůbec netýká.

Píše se rok 2026…vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku… Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít…JOH FREDERSEN (ALFRED ABEL), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře… – www.csfd.cz

Každý, kdo si o sobě alspoň trochu myslí, že je milovníkem filmů, musí bezpodmínečně Metropolis znát (ti šťastnější si jej mohli vychutnat v kinech během jedenáctého ročníku Projektu 100 …jako třeba já :-) ).