V posledních několika týdnech, kdy byly veškeré služby na doméně steelista.com nedostupné, docházelo ke změně webhostingu a změně registrátora samotné domény. Tímto jsem se rozloučil s Českým hostingem a přešel k Armin spol. s r.o. Nyní mám před sebou obnovu všech původně běžících webů, z nichž některé s největší pravděpodobností uplně zaniknou. Naproti tomu jiné budou rekonstruovány jako například tento blog, jenž dostal mimojiné nový vzhled.
Nedávno jsem psal o soutěži „Sakura Saku 2007″:http://steelista.mokkori.cz/2007/05/13/sakura-saku-2007/, jíž jsem se letos zúčastnil. Jedna ze tří fotografií obdržela od hlasující veřejnosti nejvíce hlasů a umístila se na prvním místě. Druhá obsadila čtvrtou pozici a třetí až pozici 21. – 22. Prohlédněte si „kompletní pořadí“:http://manga.cz/index.php?clanek=600&druh=2. Jako cenu za první místo jsem dostal knihu „Kreativní digitální fotografie“:http://www1.vltava.cz/store/GoodsDetail.asp?sCGoodsID=SE01370310 a je na cestě poštou domů.
V těchto dnech probíhá na serveru Manga.cz „hlasování o nejkrásnější fotografii“:http://www.manga.cz/index.php?clanek=591&druh=2 japonských třešní (sakur). I já vyrazil do boje se třemi fotografiemi a v koutku duše doufám, že se umístím aspoň v horní polovině nejlepších.
Zde jsou mé soutěžní snímky, které jsem pořídil letos na ulici před naším rožnovským internátem půjčeným digitálním fotoaparátem od spolubydlícího:
Když kliknete na fotku, ukáže se ve větším.
Spolužák, vystupující pod pseudonymem Biggest Asshole, začal psát internetový deníček, věnovaný výplodům jeho fantazie, která vždy hraničí s realitou. Vítej mezi námi bloggery. ;-)
Když dnes Radek Hulán na svém blogu oznámil spuštění očekávaného webu megaBLOG, byl jsem pln očekávání v nepříjemný aprílový žertík, ale nic takového se nekoná, megaBLOG je skutečný a plně funkční.
Možnosti megaBLOGu popíšu velmi stručně, protože bych jen opakoval Radkova slova. Můžete zde psát svůj weblog, přispívat do fóra, vkládat fotografie, popřípadě si zachatovat, což je poměrně dobrá koncepce komunitního webu.
Nemohu se však zbavit dojmu, že je to doopravdy jen „špek“, na který by mělo skočit co nejvíce lidí. Netuším, kolik práce zabrala výstavba webu, ale předpokládáme-li, že se skládá z již hotových komponent, nemaloval bych to příliš dramatickými obrazy. Ostatně, v současnoti vypadá web vzhledově nepříliš hezky. Možná se dočkáme toho, že znuděný Hulán celý web zničehonic smaže a bude se kochat odezvou rozzuřených uživatelů. Však ono se to nějak vyvine.
Před několika týdny jsem si založil zcela odděleně mimo veškeré své veřejně dostupné weby uzavřený weblog, do kterého mám přístup jen já sám. Píšu tam všechny maličkosti ze života, abych se k nim mohl někdy později vrátit. A poněvadž jsou všechny mé příspěvky v onom weblogu soukromou záležitostí, nestydím se do nich napsat prakticky cokoli; ať už je to ožehavější záležitost, či naprostá prkotina. Člověk se tak zbaví tíživého tajemství, které už nemusí držet v sobě – je „někde“ schované. Velmi mě to uvolňuje.
Potíž je ovšem v tom, že psaní do tohoto veřejného weblogu prakticky pozbývá smyslu. Snad si jej ponechám pouze pro věci, které chci vykřičet do veřejnosti nebo se s nimi chci pochlubit.
IRC je rozsáhlý komunikační systém, ke kterému přistupujeme zpravidla pomocí klientského programu nebo webového rozhraní. IRC sítě běží na mnoha a mnoha samostatných serverech, z nichž některé mají dostatečně velkou diskovou kapacitu na uchování gigabajtů dat, která mohou být zpřístupněna právě přes IRC. V našem případě chceme stahovat anime a jako zdroje nám slouží servery skupin vydávajících anime tituly pod svojí hlavičkou. V následujícím článku si vysvětlíme, jak z IRC stahovat.
1. Potřebujeme program na připojení k IRC sítím. Můžete vyzkoušet například KVIrc, Xchat nebo mIRC.
2. Najdeme si packlist (nebo také xdcc list), ve kterém je seznam všech souborů dostupných na komunikačním kanálu skupiny, od níž chceme stahovat. Jako příklad uvedu packlist skupiny Anime-4ever. Ve vyhledávání najdeme vytoužený anime titul a zaznamenáme si jméno bota, ze kterého můžeme soubor stáhnout a číslo souboru.
Na obrázku vidíme seznam dostupných souborů u bota [a4e-xdcc]New. V tuto chvíli nás zajímá číslo souboru úplně nalevo od názvu souboru.
3. Na kanálu, ve kterém se nachází bot, napíšeme zprávu ve tvaru:
/msg <jméno bota> xdcc send <číslo souboru>
Například:
/msg [a4e-xdcc]New xdcc send #1
Odentrujeme a vyčkáme stahovacího dialogu.
Dávno jsou ty časy, kdy jsem miloval FireFox. Je tomu snad už několik let, co používám výhradně Operu, avšak občas zasednu k počítači, kde je pouze FireFox. Naneštěstí se tak většinou děje u počítačů, na kterých je zakázáno svévolně instalovat vlastní software bez dohody s administrátorem. Nezbývá mi tedy nic jiného, než spustit jediný dostupný prohlížeč (IE mezi prohlížeče nepočítám).
Pár chvil po započetí brouzdání mě přepadají nepříjemné pocity. Chybí mi gestikulace myší, obnovování zavřených stránek, zažité klávesové zkratky nefungují a při každém návratu o stranu zpět se celá stránka načítá znovu. Na doinstalování potřebných rozšíření nemám čas ani náladu, a tak pokračuji dále s trpkým výrazem ve tváři.
Překonávám všechny předešlé maličkosti, avšak nervy mi dokonale polechtá chování FireFoxu při přesunutí na kotvu uvnitř stránky. Po otevření skočí okamžitě na ono místo, což by bylo jistě dobré, kdyby FireFox měl už načteny všechny obrázky. Ale protože je nemá, zlomek nato stránka odskočí někam pryč, dolů a nemám nejmenší tušení, kde ona kotva byla, protože už je mimo viditelnou oblast.
To se zopakuje dvakrát třikrát a rezignuji na prohlížení diskusních fór. Ty si pročtu až na svém stroji s Operou. A FireFoxu se vyhýbám, jak to jen jde.
Při procházení diskusních fór, chatů a dalších forem internetových komunikačních nástrojů se velmi často setkáváme s lidmi, kteří se ostře staví proti zásadám práce s českým jazykem. Tito lidé jsou evidentně české národnosti, navštěvovali české školy, a tudíž nemají problém náš rodný jazyk používat. Avšak jakmile zasednou k počítačové klávenici, odhodí veškeré své znalosti a začnou kurvit jazyk český.
Bohužel tak nečiní z recese, ale myslí to smrtelně vážně, a ke všemu se hají slovy, že je to jejich styl. Nejde však o styl, ale duševní nedostatek. Nedostatek sebeúcty, inteligence. Žijí v přesvědčení, že svým zaostalým písemným projevem vyjádří nezávislost na daných pravidlech a schopnost osvobodit se od nich, kdykoli pro to pocítí potřebu. Snaží se negovat chování dospělých (nebo obecně těch vyspělejších), protože se cítí být zahnáni do kouta jejich jasnou duševní převahou. Svým chováním však připomínají štěně, které se před křikem pána pomočí strachy.
Tento nešvar se rozmáhá především mezi mladými lidmi do 20 let. V pozdějších letech se výskyt jazykové demence postupně vytrácí, což je způsobeno přirozeným růstem ctižádosti. Tedy si prostě uvědomují, že ze sebe nemohou nadále dělat pitomce.
Na serveru líbímseti.cz jsem o silvestrovské noci založil diskusi na toto téma, a čekal, jak budou především takto postižení lidé reagovat. Chovali přesně dle mého očekávání – byli vulgární, oprsklí, vynášeli chabé argumenty a snažili se zpochybnit moji pravdu. Přestože se objevili tací, kteří se mnou souhlasili a rovněž jako já toto odsoudili, většina z komentářů byla otevřenými projevy jakési mentální zaostalosti.
Dle všech zjištěných informací a způsobu myšlení těchto lidí, není možné je přesvědčit, jak moc se mýlí (pokud jsou vůbec schopni pochopit, že se jim vytýká chyba) a pokoušet se o jejich nápravu. Je to marný boj proti tupé mase přemrštěně sebevědomých človíčků neochotných zamyslet se nad sebou samými.
Na závěr přepisuji úvodní příspěvek z výše zmíněné diskuse:
Ani minutu jsem nevydržel procházet zdejší fóra a blogy, protože není v lidských silách je číst. Drtivá většina přispěvovatelů má pocit, že čeština je děvka, se kterou může každý vyjebávat dle libosti v jakékoli míře. Nechci plísnit za občasné chyby v gramatice, ale za cílené přetváření podoby našeho jazyka do neuvěřitelně trapných tvarů:
1. Zdvojování i vícenásobení hlásek za účelem prodloužení jejich znění. Jako příklad uvedu jeden blogový zápis:
„Jee dekuju zlaticka mojeee..moc dekujuuu.. uz jsme zase zpatky uff ale bylo to fakt hnusnyy….juu tak lidicky dem paritttt do Domovaaaa uz se na vas vsechny moociny tesim.“
Už od pohledu nasvědčuje o infantilitě či mentální debilitě. O obsahu zprávy pomlčet.
2. Nahrazování českých znaků cizojazyčnými přepisy. Například poshkádlit, oshkubat (lepší příklady mě momentálně nenapadají). Dalším odporným jevem je nahrazování jednoduchého V dvojitým. Připouštím, že to graficky vypadá zajímavě, ale tohle nemá s češtinou nic společného a ve čtenářově vědomí vyvstává ta představa, že pisatel není schopný zaujmout něčím jiným.
3. Vynechávání diakritiky. Jistě jsou případy, kdy člověk nemá z technických důvodů možnost psát s diakritikou, ale nezdá se mi, že by přibližná polovina uživatelů internetu nemohla psát s nabodeníčky. Někdo bude namítat, že se tak rychleji píše, ale nepřímo s tím klesá rychlost čtení takového textu. Je to bezohledné.
Na konec si chci postestknout nad upadající úrovní psaného projevu u nemalé části uživatelů tohoto serveru, a tak na všechny postižené apeluji: Lidi, což nemáte rozum?
Jakto, že mě to nenapadlo již dříve? Naše třídní stránky teď běží na redakčním systému a opdadla tak frustrující aktualizace přes FTP a HTML, které činily z úprav webu natolik otravnou záležitost, že jsem se jí vyhýbal jako socdemák demokracii.
Za redakční systém jsem zvolil (můj oblíbený) WordPress a pro vzhled jsem použil jednu z volných šablon.