AviSynth

Přiznám se bez zábran, že jsem celý proces IVTC bezostyšně přenesl na bedra automatického skriptu AnimeIVTC ve verzi 2, protože zkrátka nemám tolik času a chuti šlapat snímek po snímku celých 27 dílů. Takže… Nejprve jsem si do Lagarithu vyexportoval jednotlivé openingy a endingy a ty potom spojoval se zbytkem epizod. Dva problémy byly v tom, že:

• první ending byl double hard telecine (dvě vrstvy obrazu s různým telecine vzorem překryté přes sebe), takže AnimeIVTC vyžadoval parametry mode=3, pattern=1 a
• funkce opravy interlaced fade-in/out způsobovala, že se enkód po asi tisíci snímcích zaseknul (třeba někdy zjistím proč),

Zbytek seriálu si vystačil s prostým parametrem mode=1. Akorát některé obzvlášť pošahané scény se musely udělat samostatně s jiným nastavením. Na zbytek jsem se jednoduše vykašlal, protože si toho stejně málokdo všimne.

Ukázka skriptu jedné epizody:

opening = avisource("../op3.avi")
episode = DGDecode_mpeg2source("blablabla.d2v", info=3).ColorMatrix(hints=true,threads=0).animeivtc(mode=1).ediaa().trim(2159,32487)
ending = avisource("../ed3.avi")
preview = DGDecode_mpeg2source("blablabla.d2v", info=3).ColorMatrix(hints=true,threads=0).animeivtc(mode=1).ediaa().trim(34647,35030)
opening + episode + ending + preview
crop(8,0,-8,0)

Jak vidíte, nic zvláštního. Za zmínku stojí akorát ediaa() na anti-aliasing, protože tenhle zdroj byl docela stabilně zubatý. Výjimkou byl třetí (poslední) ending, kde jsem ho nepoužil, protože tolik nepomáhal a ubíral trochu na ostrosti.

X264

Gurren-Lagann je docela nepříjemný v tom, že ačkoliv se jedná o animaci, velmi často se v něm objevuje umělý šum. Nápad byl tedy prostý – vzít to nejlepší z nastavení pro animaci a šum a dát to dohromady:

x264.exe --crf 15 --preset veryslow --tune animation --psy-rd 1.0:0.0 --aq-strength 1 --deblock -2:-2 --output crf15.mkv script.avs

Tohle nastavení má tendenci vystřelovat bitrate někam do výšin, a k tomu ještě přičtěme specifické faktory jako syté barvy, množství akčních scén a již zmíněný šum. Zkrátka, celý seriál si zabere 8,85 GB. Lagann si to ale zaslouží.

P.S. Ten první ending vypadá docela divně, ale nikdo mě nepřinutí to udělat znova a líp.

H.264 enkódér x264 není sám o sobě žádná okýnková aplikace, kde si všechno naklikáte. Ba co víc, oficiálně existuje pouze v podobě programového kódu, který bez zkompilování pro váš operační systém nedělá zhola nic. Naštěstí se ale vyskytuje několik dobrovolníků, kteří pravidelně kompilují x264 v podobě EXE souboru ovladatelného skrze příkazový řádek. V tomto článku si ukážeme, jak můžeme s x264.exe bez pomoci grafických nástaveb pohodlně enkódovat video.

Stáhněte si 32bitový build třeba z webu x264.nl, nastartujte příkazový řádek a přesuňte se v něm do adresáře, kam jste stáhli x264.exe. Zkuste zadat:

x264.exe --help

Uvidíme základní nápovědu, ve které se dovíme jednu důležitou věc – syntaxi příkazů.

x264.exe [parametry] --output <výstup> <vstup>

Předpokládejme, že se ve stejném pracovním adresáři nachází videosoubor vstup.avi, pak následujícím příkazem jej převedeme do H.264 v MKV:

x264.exe --output vystup.mkv vstup.avi

Vytvoří se nám videosoubor vystup.mkv, který bude enkódován s nějakými výchozími parametry nastavení. To nám ale nebude stačit, protože chceme u výstupního videa nastavit minimálně bitrate. Takto například uděláme dvouprůchodový enkód s cílovým bitratem 2000 kbps:

x264.exe --pass 1 --bitrate 2000 --output vystup.mkv vstup.avi
x264.exe --pass 2 --bitrate 2000 --output vystup.mkv vstup.avi

Abyste nemuseli všechny tyto příkazy pořád ručně cpát do příkazového řádku, je lepší udělat si dávkový soubor tak, že vytvoříte TXT soubor, do něj zadáte požadované příkazy, uložíte, a příponu přepíšete z TXT na BAT. Jeho spuštěním se pak provedou všechny v něm uvedené příkazy, což je velmi pohodlné. Dále doporučuji psát na poslední řádek každého dávkového souboru příkat pause, který způsobí to, že okno příkazového řádku po dokončení převodu nebo při výskytu chyby zůstane otevřené.

Pro více informací o parametrech x264 zadejte tento příkaz:

x264.exe --fullhelp

Další užitečné informace o nastavení se dozvíte také na MeWiki.

„Fansub.cz si klade za cíl stát se českou znalostní databází pro tvůrce fansubů – překladových děl tvořených obrazem, zvukem a textem. Poskytne však zajímavé informace i samotným divákům.“

Jelikož se jedná o okouzlující dílko, toužil jsem vydat fansub s pomocí českých titulků kamaráda Farga, s nímž jsme první verzi vydali v druhé polovině roku 2006. To je ode dneška docela dlouhá doba, co? Vyplatilo se ale počkat, protože si nyní můžete film vychutnat v bezkonkurenční kvalitě. Snímek Ona a její kočka totiž vyšel jako bonus na DVD dalšího Šinkaiova filmu Hoši no koe, kde byla spolu s ním přítomna i verze s anglickými titulky vytvořenými přímo člověkem, který se Šinkaiem spolupracoval. Český překlad byl tedy ověřen oproti těmto titulkům, a tak věřím, že jeho přesnost může být jen velmi těžko zpochybněna.

1. hardsub – titulky jsou zakódované do obrazu
2. softsub – titulky jsou v kontejneru jako text

Dříve dominovaly hardsuby, v posledních letech vládnou fansubu softsuby. A to dokonce natolik, že když se objevý nový fansub, který je hardsubovaný, je kolem toho hodně keců. Ale proč? Jaké výhody má jeden způsob před druhým? Na to si zkusíme zodpovědět.

Technické rozdíly

Softsub je kontejner (nejčastěji MKV, dříve OGM), ve kterém jsou minimálně tři stopy: obraz, zvuk, titulky. Titulky jsou v softsubu uloženy jako textový soubor různého formátu (například ASS, SRT) nebo jako bitmapový vobsub z DVD. Tato stopa se vždy, když to přehrávací řetězec umožňuje, ukáže přes obraz, a tedy vidíme titulky.

Hardsub je kontejner, který obsahuje minimálně dvě stopy: obraz a zvuk. Kam se poděly titulky? Ty jsou přímo v obrazu. Jsou do něj vykresleny fansuberem tak, jako když třeba dopisujete v grafickém editoru text do obrázku a uložíte bitmapově do jedné vrstvy (BMP, GIF, JPG, atd.)  – je tam napevno, natvrdo.

Výhody hardsubu

• Vždy budou fungovat. Dokud lze přehrát obraz, uvidíme i titulky. Nemusíme řešit softwarovou výbavu pro jejich správné zobrazení.
• Titulky vypadají vždy tak, jak fansuber zamýšlel, aby vypadaly. Stejné písmo, velikost, řez, pozice, časování, všechno.
• Překladatelé, kteří chtějí chránit titulky před zneužitím, ocení, že převod hardsubovaných titulků zpět do textové podoby je velmi nepohodlný proces a málokomu se do toho chce.

Nevýhody hardsubu

• Trvalé znehodnocení obrazu. Jakmile budete chtít z hardsubu udělat AMV, pěkný screenshot nebo něco podobného, vždy vám tam budou zavazet titulky.
• Nelze mít u jednoho fansubu více (obvykle jazykových) variant titulků. Titulky doplňované na vrch obrazu, aby se nebily s předchozími titulky, nebo titulky v černém, překrývajícím rámečku nevypadají hezky.
• Nulová možnost oprav. Jakmile autor zjistí, že má v titulcích chybu, musí celý hardsubový proces spustit znovu. Jedná se o několikahodinové zdržení. Sice dříve byla možnost vydání „patche“ na závadné video, ale to je dávná historie a nemá cenu se tím zabývat.
• Snižuje se kompresní účinek. Písmo titulků má poměrně složitý tvar, který se nesnadno komprimuje, a tak hardsub potřebuje pro zachování stejné kvality videa vyšší datový tok než softsub.

Výhody softsubu

• Může obsahovat více titulkových stop. Není problém vložit do fansubu titulky ve více jazycích nebo formátech a přepínat mezi nimi.
• Titulky lze vypnout.
• Oprava chyby v titulcích je otázkou několika sekund nutných k remuxování kontejneru.
• Titulky lze vyjmout a pracovat s nimi stejně jako předtím, než byly do softsubu vloženy.
• Pokud se nám nelíbí titulky dodávané v softsubu, můžeme si je libovolně předělat podle svého, nebo je rovnou nahradit jinými.

Nevýhody softsubu

• Nejistota, zda budou u diváka korektně zobrazeny. Sice stačí, aby měl dotyčný nainstalovaný CCCP balík, ale nevěřili byste, jaký chaos někteří lidé v počítači mají.
• Drtivá většina stolních přehrávačů si s titulky v kontejneru neporadí. Ale stačí je vyjmout ven, popřípadě převést do srozumitelného formátu.
• Některé překladatele může odradit, že jejich titulky může kdokoliv vyjmout, předělat podle svého vkusu a vydávat je za své, což není technický problém, ale vyplývá to z principu softsubu.
• Existují-li v kontejneru a v systému dva fonty se stejným názvem, použije se ten ze systému, což vám může zlomit vaz například tehdy, pokud jste si některý cizí font počeštili a divák ho má v systému v originální podobě. Tomu se však lze vyhnout přejmenováním fontu v kontejneru.

Softsub oproti hardsubu nabízí všem stranám (autorovi i divákovi) více možností, jak s ním nakládat. Můžeme z něj kdykoliv udělat hardsub, když to budeme potřebovat. Z hardsubu plnohodnotný softsub neuděláme nikdy, protože titulky jsou nenávratně vloženy do obrazu.

Nevýhody softsubu lze tedy vždy stoprocentně vyřesit a eliminovat. (Kromě rizika vykradení titulků, na které musíte přistoupit.) Můžeme si jej přizpůsobit podle svých potřeb. Nevýhody hardsubu lze zamaskovat těžko, spíš vůbec.

Srovnejte si všechny uvedené argumenty a rozhodněte se, která z těchto dvou variant lépe vyhovuje vašim požadavkům. Osobně preferuji softsub, protože je všestrannější a do budoucna vždy výhodnější. Softsub znamená svobodu a možnost volby.

Při tvorbě článku pomohli: Hintzu, Idaho a Strider.

Říkáme tak několika nepsaným pravidlům, která se v komunitě amatérských překladatelů anime zažila a jsou víceméně neměnná. Zmíním ta nejdůležitější a nejdiskutovanější.

1. Nenarušovat oficiální distribuci – Ukončíme překlad a jeho šíření, pokud daný titul začne vycházet oficiálně (komerčně) v zemi překladatele. Fansuber je populizátor, nikoliv pirát ztěžující život profesionálním distributorům.

2. Nenakládat svévolně s cizím překladem – Nemanipulujeme s překlady jiných fansuberů bez svolení. „Dobrodinci“, kteří například vezmou cizí překlad, schrastí k němu video a nahrají je dohromady na stream server, jsou obzvláště nechutní.

3. Nečerpat zvuk a video z cizích fansubů – Sice se těžce dokazuje, kde jste ke svým materiálům přišli, ale zahraniční fansubeři museli také vynaložit úsilí na jejich získání. Krom toho, reenkódováním enkódu přicházíte o kvalitu, a proto hledáme rawy a dévédéčka vlastními silami.

4. Nekrást časování – Vytváříme si vlastní časování titulků nebo jej exportujeme z DVD. Časování jiných fansuberů používáme pouze se svolením.

5. Uvést zdroje – Pokud překládáme z cizího překladu nebo jsme si vypůjčili podklady pro fansub od jiných (samozřejmě se svolením), zmíníme toto vše v kreditech.

6. Snažit se – Usilujeme o co nejpřesnější překlad, který bude současně dobře čitelný a gramaticky správný. Písma, řezy a velikosti písem volíme s dobrým vkusem, abychom divákům poskytli co nejlepší zážitek ze sledování.

7. Nepřekládat pro peníze – Fanoušek překládá pro své vlastní potěšení a nikoliv pro výdělek.

(Když si vzpomenu na další, dopíšu je.)

„On miluje klavír, ale jeho hráčské schopnosti nejsou příliš oslnivé. Ona klavír nenávidí, ale její hra rozechvěje každého posluchače. Přesto je klavír nejsilnějším poutem mezi nimi dvěma. Anebo je tím poutem něco jiného, ještě silnějšího?“

Titulky a fansub stahujte zde: Zázračné dítě.

Tu bouchačku nemá Ryo aka City
Hunter jen tak z prdele.

Tu mi takhle kámoš, napůl zhulený, napůl ožralý říká o nějakém seriálu, kde je hlavní hrdina fakt strašnej borec s mega bouchačkou, sejme kdeco, pořád nahání nějaké ženské a je to prostě strašný týpek, co má smysl pro humor a celý seriál je ukrutná řežba.

No co? Když jsem zjistil, že tomu kámošovi nevlezly do hlavy žádné drogy, nýbrž mu probourala strop neobvyklá úroveň testosteronu a vzrušení ve slabinách, uvolil jsem se hodit po tomhle kousku své ctěné očko. A řeknu vám, lidičky moji, že ač se to zdá jako strašná capyna, tak když jsem zjistil, že Ryo Saeba – jak se ten vazbič jmenuje – je neuvěřitelně hypnotický kádr, který svým životním stylem, plného přestřelek a zatraceně oprávněného machrování, přivede do varu i takového apatického blouda jako já, vůbec jsem neváhal s tím, že bych svoje toporné, levé ručičky přiložil k překladatelskému dílu.

A abychom to pošéfovali ještě líp, tak jsme se řídili zásadami největších borců v anime komunitě a založili fansubberskou skupinu s názvem „Mokkori“ (protože tenhle zvuk se ozve, když se staví oháňka v kalhotech). No a co včil? Vydali jsme první překlady. Se vším všudy! Mokkori, bejby!

A teď fofrem hleďte sem a sosejte, dokad vám nezrudne sosadlo.

…a pak že hovno dělám ^_^

As I walk away
I look over my shoulder
To see what I’m leaving behind
Pieces of puzzles
And wishes on eyelashes fail

Jak odcházím,
ohlížím se přes rameno,
abych viděla, co opouštím.
Dílky skládaček
a přání, co se nesplnila.

Oh, how do I show
All the love inside my heart?
For this is all new
And I’m feeling my way through the dark

Ach, jak jen ukážu
všechnu tu lásku ve svém srdci?
Je to pro mě neznámá
a já vnímám svou cestu tmou.

I used to talk
With honest conviction
Of how I predicted my world
I’m gonna leave it to stargazers
Tell me what your telescope says

Mluvívala jsem
s pravým přesvědčením
o tom, jak jsem prorokovala svůj svět.
Hodlám to přenechat hvězdářům.
Řekni mi, co vidíš v dalekohledu.

Oh, what is in store for me now?
It’s coming apart
I know that its true
Cos I’m feeling my way through the dark

Ach, co mě ještě čeká?
Rozpadá se to.
Vím, že je to tak,
protože vnímám svou cestu tmou.

Trying to find a light on somewhere
Trying to find a light on somewhere
I’m finding I’m falling
in love with the dark over here

Pokouším se zahlédnout světlo.
Pokouším se zahlédnout světlo.
A zjišťuju, že jsem se
zamilovala do té tmy kolem.

Oh, what do I know, I don’t care
Where I start
For my troubles are few
As I’m feeling my way through the dark
Through the dark
I’m feeling my way through the dark

Ach, co já vím? Je mi jedno,
kde mám začít.
Už mě toho moc netrápí,
když vnímám svou cestu tmou.
Tmou.
Vnímám svou cestu tmou.

Úvodní znělka nebyla na překlad příliš složitá a česká slova písně považuje za věrohodná. Naproti tomu závěrečná znělka si pohrává s víceznačností a používá (pro mě) nezvyklou podobu japonštiny. A nejsem jediný, kdo se s tímto potýká. Pro pomoc a nápovědu jsem sahal k anglickým překladatelským skupinám a zdá se, že nikdo z nich nedokázal překlad naplno zvládnout. Z toho důvodů je můj český text syntézou několika anglických překladů a mého vlastního jazykového citu.

Úvodní znělka

Šoko Nagakawa – Blankytné dny (Sorairo Days)

URL: http://uk.youtube.com/watch?v=SFQSN5Quv0U

Závěrečná znělka

High Voltage – Podzemí (Underground)

URL: http://uk.youtube.com/watch?v=ZvvCXpSN6-U