Z webu Fansub.cz:
„Fansub.cz si klade za cíl stát se českou znalostní databází pro tvůrce fansubů – překladových děl tvořených obrazem, zvukem a textem. Poskytne však zajímavé informace i samotným divákům.“
Když se přiblížil první rok existence webu Arcueid.cz, na kterém mohli návštěvníci stahovat české fansuby anime a hraných filmů, uvažoval jsem, jestli mám pokračovat v provozu serveru i nadále.
Na začátku jsem celý projekt odstartoval s vědomím, že bude stát nemalé peníze a provoz bude z ekonomického hlediska dlouhodobě ztrátový. Mně však šlo o to, abych překladatelům a divákům ulehčil život, získal kvalitní zázemí pro všechny své weby a stimuloval svoji fansuberskou činnost (která navzdory všemu stejně uvadala).
Dnes vychází fansub krátkometrážního Šinkaiova filmu Kanodžo to kanodžo no neko (česky Ona a její kočka). Stahujte z Megauploadu.
Jelikož se jedná o okouzlující dílko, toužil jsem vydat fansub s pomocí českých titulků kamaráda Farga, s nímž jsme první verzi vydali v druhé polovině roku 2006. To je ode dneška docela dlouhá doba, co? Vyplatilo se ale počkat, protože si nyní můžete film vychutnat v bezkonkurenční kvalitě. Snímek Ona a její kočka totiž vyšel jako bonus na DVD dalšího Šinkaiova filmu Hoši no koe, kde byla spolu s ním přítomna i verze s anglickými titulky vytvořenými přímo člověkem, který se Šinkaiem spolupracoval. Český překlad byl tedy ověřen oproti těmto titulkům, a tak věřím, že jeho přesnost může být jen velmi těžko zpochybněna.
Dnes večer jsem nasadil novou verzi webu Mokkori Fansubu.
Jelikož nemám čas ani chuť bastlit vlastní „něco-jako-redakční-systém“, sáhl jsem po dvou instalacích WordPressu. Chtěl jsem totiž rychle a bez větší námahy rozjet dvojjazyčný web. Jazyková mutace se vybírá automaticky podle jazyka prohlížeče: český a slovenský dostane /cs/, všechny ostatní dostanou /en/. Zásadní rozdíl mezi těmito verzemi je ten, že na anglické nejsou ryze české překlady.
Pro mě tato verze znamená značné zjednodušení práce při správě obsahu. O tom, jestli je to tak lepší i pro ostatní, nechci ani slyšet, protože stejně zase na dlouho nebudu mít vůbec náladu to předělávat.
Ve fansubové branži se můžete setkat se dvěma typy otitulkovaných souborů:
Dříve dominovaly hardsuby, v posledních letech vládnou fansubu softsuby. A to dokonce natolik, že když se objevý nový fansub, který je hardsubovaný, je kolem toho hodně keců. Ale proč? Jaké výhody má jeden způsob před druhým? Na to si zkusíme zodpovědět.
Pražský Advík je jeden z (dnes již) mnoha českých festivalů japonské popkultury, která je zde z největší části zastoupena anime filmy a seriály, manga komixy a počítačovými hrami. Pro pestřejší nabídku programu se zde objevily i prezentace na téma japonská historie, bojové umění, současné Japonsko, tradiční stolní hry – zkrátka všeho, co máme na Japonsku rádi a na co jsme u akcí podobného typu zvyklí.
V posledním roce se objevilo relativně velké množství nováčků v překladech anime, kteří svým počínáním vyvolávají starším a zkušenějším fansuberům husí kůži. Často se pak objevuje pojem „fansuberská etika“. Co to ale je?
Říkáme tak několika nepsaným pravidlům, která se v komunitě amatérských překladatelů anime zažila a jsou víceméně neměnná. Zmíním ta nejdůležitější a nejdiskutovanější.
Říkal jsem, že napíšu vlastní report z akce, ale všechno podstatné, co bych chtěl říct, vystihla moje mokkorinka, s níž jsem byl po celou dobu.
Přidám jen, že Animefest je největším českým festivalem japonského animovaného filmu u nás a jeho součástí jsou i sekce o japonském komixu, kultuře, a to vše doplněno bohatým doprovodným programem.
Animefestu jsem se letos zúčastnil potřetí a byl jsem zase o něco méně spokojen než předtím, poněvadž se mi nezamlouvá nakročený směr k co nejmasovější události orientované hlavně na mladé publikum ve věku 15 – 17 let. Na událostech tohoto druhu si však nejvíce cením setkání s přáteli, což se letos náležitě vydařilo, a tak ve mně Animefest zanechal příjemné pocity.
Ačkoliv překlad k tomuto filmu existuje už měsíc, k blogovému oznámení jsem se dostal až teď. A co jde? Tady je krátký souhrn:
„On miluje klavír, ale jeho hráčské schopnosti nejsou příliš oslnivé. Ona klavír nenávidí, ale její hra rozechvěje každého posluchače. Přesto je klavír nejsilnějším poutem mezi nimi dvěma. Anebo je tím poutem něco jiného, ještě silnějšího?“
Titulky a fansub stahujte zde: Zázračné dítě.
Tu bouchačku nemá Ryo aka City Tu mi takhle kámoš, napůl zhulený, napůl ožralý říká o nějakém seriálu, kde je hlavní hrdina fakt strašnej borec s mega bouchačkou, sejme kdeco, pořád nahání nějaké ženské a je to prostě strašný týpek, co má smysl pro humor a celý seriál je ukrutná řežba.
No co? Když jsem zjistil, že tomu kámošovi nevlezly do hlavy žádné drogy, nýbrž mu probourala strop neobvyklá úroveň testosteronu a vzrušení ve slabinách, uvolil jsem se hodit po tomhle kousku své ctěné očko. A řeknu vám, lidičky moji, že ač se to zdá jako strašná capyna, tak když jsem zjistil, že Ryo Saeba – jak se ten vazbič jmenuje – je neuvěřitelně hypnotický kádr, který svým životním stylem, plného přestřelek a zatraceně oprávněného machrování, přivede do varu i takového apatického blouda jako já, vůbec jsem neváhal s tím, že bych svoje toporné, levé ručičky přiložil k překladatelskému dílu.
A abychom to pošéfovali ještě líp, tak jsme se řídili zásadami největších borců v anime komunitě a založili fansubberskou skupinu s názvem „Mokkori“ (protože tenhle zvuk se ozve, když se staví oháňka v kalhotech). No a co včil? Vydali jsme první překlady. Se vším všudy! Mokkori, bejby!
A teď fofrem hleďte sem a sosejte, dokad vám nezrudne sosadlo.
…a pak že hovno dělám ^_^